Příběh: Ramon the Van aneb jak postavit surfhouse na kolech s dřevěným interiérem

Jak jsme zjistili, palubky ISPAS používáte nejen uvnitř a kolem domu, ale ještě mnohem kreativněji. Jeden z našich zákazníků, Pavel Oliva, se na vlastní pěst pustil do kompletní rekonstrukce staré dodávky včetně pokládání vnitřního dřevěného obložení. Jak mu to šlo a co je výsledkem? Sám nám o stavbě vanu jménem Ramon the Van napsal, tak se můžete inspirovat krok za krokem.

Kdy přišel prvotní nápad na stavbu vanu

Při surfování po Evropě potká člověk fůru “Vanliferů” a surfařů, kteří celou sezónu obráží surf spoty a žijí jako novodobí nomádi.

Mé rozhodnutí padlo ve chvíli, kdy jsem po ježdění rozprávěl s jedním z mých kamarádů a pacientů. Po terapii padla otázka: „Proč Ty vlastně nejezdíš ve vanu a nestaráš se o surfaře?“ A semínko bylo zaseto.

Nyní působím jako lektor a terapeut u senzačního týmu Surftrip a konečně mám k mé práci i adekvátní dopravní prostředek!

Přečtěte si návod, jak vytvořit surfhouse na kolech s dřevěným interiérem. :-)

Celé sám? Zvládnu to? 

To je otázka, nad kterou by si měl sednout každý, kdo se rozhodne pro stavbu vanu „od plechu“.

S čistým svědomím mohu říci, že kromě naftového topení nebylo třeba truhlářů, tesařů ani elektrikářů (pouze k závěrečné revizi). Já měl ke všemu to štěstí, že mne ke kutilství vedl od mala můj strýček. To, že jsem k desátým narozeninám dostal mafl, se na mě evidentně podepsalo :-)

Tedy potřebné nářadí jsem ke stavbě už měl v dílně. Kdyby ne, investice by byla rozhodně nemalá.

Ve zkratce:

• aku vrtačka – kvalitní,
• přímočará pila,
• kotoučová pila,
• rozbrus – úhlová bruska,
• vibrační nebo pásová bruska
• a pár dalších drobností... nemluvě o břitech, kotoučích, bitech a dalším doplňkovém sortimentu.

S ohledem na to, že v tomto článku se chci věnovat zejména práci se dřevem, elektrikářské a vodoistalatérské vybavení nepočítám – ale doporučuji předem sepsat vše, co je potřeba a co lze půjčit, než se rozhodnete pro „stavím si sám“. 

Volba dodávky 

Ramon – tedy moje Fiat Ducato maxi – si mě vlastně našel sám. V inzerátu na mne vyskočil hned jako první, za skvělou cenu, s dobrými kilometry i servisem. Po pár rozvahách a konzultacích jsem ho jel projet.

Kolikrát jsem se při stavbě vztekal, že jsem si vybral to nejklenutější a nejkřivější auto, ale to ke stavbě prostě patří :-)

Domů jsem ho přivezl jen s plechovým bedněním, které jsem záhy vyndal – interiér je tedy kompletně „v plechu“.

Poučení z volby auta? S prolisy si poradíte, ale auto nafouknout nejde, proto doporučuji zvolit van, kde se postavíte a vše, co chcete s sebou, se dovnitř pohodově vejde.

Počátky prací 

Prostory jsem vyčistil, zbavil se všech vrutů – texů i plechů, které sloužily pro dílenskou zástavbu, a původní podlahu jsem vyndal a zachoval. Jakmile podlahu zateplím, položím na ni původní krytí.

Pak následovalo kreslení, představování, vizualizace (tedy tužka a blok :-) ), rozpis materiálu a v neposlední řadě čerpání inspirace ze sociálních sítí. Váš van bude vždy originál, ale poučit se a načerpat inspiraci je v dnešní době krásně snadné – rozhodně doporučuji ukládat, fotit a zkoumat, jak kdo co dělá a jak řeší například sprchu, toaletu, nebo nádrže.

Kostra 

Máme jasno, víme, kde co bude (u některých nápadů doporučuji přípravu hned od počátku, příkladem je houpací síť, kterou chcete-li do interiéru – já i můj tříletý syn rozhodně ano – udělejte si nosná oka do nosné konstrukce vozu, protože přidělávat je později, tedy do laťoví nebo palubek, je surová kaskadéřina.

Na kostru vozu volím lehké smrkové latě tloušťky 2,5 cm, snadno se ohýbají a kopírují každý nosný trám vozu. Jen přidělání je poněkud očistec.

Po nalepení parotěsné fólie – rozhodně nutnost – latě s plechem spojuji texy neboli vruty do plechu. U tlustších texů zjistíte, že není špatné si předem navrtat.

Kostra lemuje stěny i strop a po nalepení parotěsné fólie i na podlahu jsem postavil konstrukci pro extrudovaný polystyrén, který vyplní celou podlahu.

Po nalepení polystyrenu a druhé vrstvy parotěsné fólie přichází na řadu střešní okno. Když do interiéru padá kus vyříznutého plechu, říkáte si: „A je to v pytli,“ ale když jsem po několika měsících vykružoval otvory do podlahy, už mi to ani nepřišlo :-)

Obklady 

Veškerý dřevomateriál je potřeba volit co nejlehčí – proto jsem od začátku pracoval s březovým nebo smrkovým dřevem. Stejně tak i palubky, protože se krásně tvarují a zachovávají klenbu stropu.

Samozřejmě je potřeba udělat si přípravu na stropní osvětlení. V latích stropu jsem si vybrousil kanál pro kabeláž světel a opatřil „husakrky“, tedy chráničky kabelů.

Připravte se, že dříve nebo později budete palubku řezat podélně, a tak to chce i adekvátní nástroj. Přímočará pila je pro tak dlouhý řez nepříliš stabilní.

Do palubek jsem si vždy vyfrézoval prostor pro hlavičku vrutu (ten se pak krásně zapustí, „netřískuje“ a vypadá perfektně).

Zakončení palubek? Řešení je ve vanu několik – elegantní variantou je zalištování, avšak ne každou lištu lze ohýbat a už vůbec ne s ní kopírovat každou nerovnost. Na základě toho jsem pro konce palubek u zadních i bočních dveří volil tlustší konopné lano (v surfařském vanu s mořskou tématikou ideální).

Když končíte s obkládáním, je nejlepší končit dvěmi volnými palubkami. Přivrtáte-li předposlední, tak tu koncovou málokdy dosadíte – většinou se odlomí perko nebo celá palubka. Křehká věc, taková palubka :-)

Nábytek 

Jaké překližky volit? Když jsem tehdy navštívil ISPAS v jejich skladu, perfektně mi poradili a přesně chápali mé požadavky. Zvolili jsme tedy překližku březovou, a to 4 mm, 9 mm a 18 mm. 

• 4 mm překližky pro vykrývání vnitřních stěn nábytku a na boční i zadní dveře. (Občas vídám na dveřích vanu sololak, který se ale láme, práce s ním je pod psa a když se namočí, dlouho nevydrží). 4 mm překližky krásně ohnete a vytvarujete, jak je třeba. Navíc – vypadá to skvěle.

• 9 mm je pro nábytek a příčku mezi kabinou (na konstrukci volím CD profil).

• 18 mm patří na desku postele, kterou následně provrtávám kvůli vzdušnosti matrace, pro kuchyňskou linku a vysouvací stůl. 

Kdy jsem se nejvíc vztekal? V té kouzelné chvíli, když jsem zjistil, že jediné, co mám, je svislice. Pravé úhly? Symetrie? Vodorovnost? Ale kdeže… prostě je to van a ke všemu různě klenutý.

Ovšem nenechte se vyhodit ze sedla. U nábytku volím ke konstrukcím latě v průměru 3 x 5 cm. Kostru jsem vyráběl v dílně a následně je dosadil a vyrovnal ve vanu.

Co se týče pomocného spojovacího materiálu, připravte se na fakt, že truhlářských profilů padne hodně. Zejména, když chcete stavět bytelný nábytek, který se na horší cestě nezačne sypat. Bohužel svými dovednostmi nezvládnu vyšší truhlařinu jako je dlabání, klínování a klížení, ale při stavbě jsem si – zaklepu – vždy poradil i tak. 

Jakmile byly konstrukce nábytku, tedy kuchyňské i šatní skříňky, linky pro dřez a pro vařič hotové, opatřil jsem je překližkami a dvířky – panty jsem zvolil nezapuštěné s pružinou (není s nimi problém, ale pro cestu i užívání doporučuji na dvířka magnety).

Konstrukce postele přišla na řadu jako poslední, nechtěl jsem si totiž zamezit přístup zadními dveřmi. 

Kabeláž? Dobře si ji značte a zabezpečte proti pohybu – a myslete na prevenci.

Například pro zásuvky 12V i 230V jsem zvolil jako zadní krytí samozhášecí krabice a kabeláž opět opatřil „husakrky“.

Pod pojistkovou skříň jsem dal lignát – „nehořlavou vložku“.Stačí špička vrutu a kabel se při jízdě opotřebí, nebo hůř, odhalí a propojí s kostrou vozidla. Elektrika by měla být hezky učesaná a né jako ošatka netopýrů :-)

Postel, stůl a posezení 

Konstrukce postele musí být bytelná – bude užívána jako úložný prostor, skříňka na toaletu i „kapsa“ pro výsuvný stůl. Volím tedy trámčinu 6 x 4 cm a trámky mezi sebou provazuji vruty.

Když si na podlaze obkreslíte laťovou konstrukci, práce bude v této fázi jednodušší – já to neudělal a bylo potřeba hledat, kde latě jsou :-)

Stůl jsem vytvořil jako 140 cm dlouhou desku, z níž se vysune maximálně polovina, noha stolu není potřeba, při vysunutí drží v kapse (vsouvá se mezi desku postele a nosnou konstrukci, která má shora i zdola přilepený koberec kvůli snadnému vysunutí).

Poslední jsou lavice mezi linkami a postelí, tedy jakési truhly, na kterých lze sedět i ukládat do nich cokoliv si usmyslíte. 

Shrnutí 

• Čas na stavbu je vskutku potřeba, představte si, jak dlouho vám bude stavba trvat, vynásobte třikrát, a třeba se vejdete :-) 

• Řežete-li jakoukoliv překližku, myslete na to, že spousty nástrojů – potažmo kotoučů a břitů – může být ztrátových, tedy pár milimetrů seberou. Kromě toho mohou odštípat povrch, a to není hezké (řezat přes lepící pásku většinou moc nepomáhá :-) ). Jde zejména o volbu nástroje a břitu/kotouče. 

• Někdy je nutné předvrtávat, ale u každého vrutu, který bude vidět (například palubky) bych si k tomu vyfrézoval i „jamku“. Nástavec skoro nic nestojí a vypadá to perfektně. 

• Na přímočarou pilu mějte k dispozici i úzký list, opravdu často budete zahýbat, kroužit i dořezávat až si budete připadat jako stavitel rakouské horské chaty :-) 

• Dřevo jsem ošetřil přírodním olejem a desky stolu a linky lakem pro dětské hračky – je opravdu krásně odolný. Olej vytáhne kresbu dřeva a je na vás, jaký odstín si přejete. Když natíráte 2–3 vrstvu, dřevo dá najevo že už je „napité“ tím, že uvidíte na nátěru bublinky. V takovém případě stačí jen setřít suchým hadříkem. 

• Dejte si práci s izolací zadních dveří. O to víc, když víte, že u nich budete spát. Ramon má vzadu dvojitou vrstvu parotěsné fólie a mezi tím polystyren – nic vás nenaštve víc než perfektně izolovaný van a zima u zadních dveří. 

Závěr 

Celá stavba musí probíhat s láskou – neberte to prosím jako klišé, ale jako fakt, že když se naštvete a každý záhyb na autě vás dohání k šílenství, práce prostě nepůjde. Dejte si kávu, doutníček, načerpejte sílu a pusťte se do toho znovu s čistou hlavou. Vím o čem mluvím – například při ohýbání latí a palubek, nebo u dosazování dvířek jsem trochu kvetl... :-) 

Každému, kdo se do podobného projektu pustí, přeji mnoho zdaru a spousty najetých kilometrů bez sebemenších problémů – tak ať nám to jezdí!

 

Autor článku: Pavel Oliva

 

Máte také zajímavý příběh s našimi dřevěnými produkty a rádi byste ostatním předali své zkušenosti a tipy? Napište nám ► info@ispas.cz. Moc rádi se dozvíme, jak vám ISPAS pomáhá plnit kutilské sny.